V každé housence je skrytý motýl :)

„Motýl jako symbol proměny.“

Co se jeví jako katastrofa a konec, je ve skutečnosti příležitostí ke změně a novým začátkem.

Netuším, co se odehrává v housence, když se zakuklí a její tělo se doslova rozpadne na kaši, aby se posléze ze zámotku vyklubal nádherný motýl s barevnými křídly, který svobodně vzlétne.

Pravděpodobně stejný zázrak zažíváme na začátku a konci svého života a také na mnoha životních křižovatkách. Opustit to známé, staré, někde uvnitř nechat zemřít kus svého já, znovuzrodit se a posunout se dál.

Každý konec v sobě zároveň obsahuje zárodek i nového.

Aby se mohlo zrodit nové, je potřeba nechat odejít to staré. Abychom mohli projít dalšími dveřmi a zjistit, co je za nimi, musíme nejdříve zavřít dveře minulosti.

Každou chvílí se rodí v přítomném okamžiku nový Život. Vše živé prochází neustálou proměnou. Každá buňka našeho těla. S každým nádechem a výdechem jsme o kousek jiní, silnější, zkušenější, svobodnější. Nic nezůstává stejné…

S každým od-puštěním sobě i od-puštěním druhým, nacházíme svobodu, úlevu a nový prostor, rozlet…

Život tak může znovu jako na čisté plátno a nepopsaný list psát další kapitolu jedinečného příběhu. Přestože se bojíme pustit to důvěrně známé, opečovávanou iluzi bezpečí a jistoty, někde hluboko uvnitř víme, že vše se děje k našemu dobru a že ta křídla za to stojí. 🙂